Francie
Doporučená doba návštěvy
Nejlepší období pro návštěvu Francie je od května do poloviny července a od poloviny srpna do konce září. Období od poloviny července do poloviny srpna je nejrušnější; říjen a leden jsou obvykle deštivé.Pro zimní sporty je nejvhodnější období mezi prosincem a dubnem.
Počasí
Ve Francii se střídají tyto typy podnebí:
-západ: oceánické klima, vlhká a chladná léta
-východ a horské oblasti: polovnitrozemské klima s tuhými zimami a horkým létem
-centrální a severní region, Paříž: přechodné klima s chladnými zimami a horkým létem
-jih: středozemské klima s mírnými zimami a horkým létem.
Nejlepší období pro návštěvu Francie je od května do poloviny července a od poloviny srpna do konce září. Období od poloviny července do poloviny srpna je nejrušnější; říjen a leden jsou obvykle deštivé.
Pro zimní sporty je nejvhodnější období mezi prosincem a dubnem.
Orientační ceny:
Ceny ve Francii jsou samozřejmě trochu vyšší než v Česku. Pokud však budete nakupovat v síti hypermarketů a diskontních prodejen, nezaplatíte za potraviny o mnoho více než v Česku. Stejně tak jako u nás i ve Francii nalezneme diskontní prodejny řetězce Lidl, velmi rozšířená je zde síť hypermarketů Carrefour, časté jsou u nás neznámého hypermarkety řetězce Cora. V menších městech pak jsou velmi rozšířené diskontní prodejny InterMarche.
Balík šesti lahví balené vody přijde v těchto hypermarketech a diskontních prodejnách na 1 až 1,5 €, láhev chutného vína z některé z vyhlášených vinařských oblastí koupíte za ceny od 2 €. Pokud vám však bude postačovat levné stolní víno, tak to je možné nakoupit v plastové lahvi již od ceny 1 €. Dalším oblíbeným potravinářským sortimentem jsou francouzské sýry. Zde je možné vybírat z nepřeberného sortimentu, jejichž ceny jsou také poměrně dostupné a například plísňový sýr typu Hermelín avšak daleko větší, nakoupíte za ceny od 1,5 €.
Ceny velkých a moc chutných baget, které mnohdy dosahují délky až jednoho metru, se pohybují okolo 0,8 € za kus. Velmi oblíbeným a chutným pečivem jsou croisanty. Ty čerstvé francouzské se však v žádném případě nedají srovnat s těmi gumovými, které se prodávají u nás. Ve Francii se dají koupit za cenu 0,8 € za kus.
Poměrně vysoké ceny jsou ve Francii u zmrzlin. Ceny za zmrzlinu s jednou příchutí se pohybují mezi 2 € a více, pokud se rozhodnete pro dva kopečky zmrzliny, ceny se pohybují okolo 4 €. Levnější jsou samozřejmě zmrzliny od výrobců Shoeller či Algida, ale ty jsou u nás běžně taky, kvůli nim nemusíme do Francie. Francouzská zmrzlina je samozřejmě daleko chutnější a vyrábí se v daleko více příchutích, než je tomu u nás, ale dle mého subjektivního dojmu přeci jen nedosahuje kvalit italských zmrzlin. Navíc ceny zmrzlin v Itálii jsou daleko nižší než ve Francii, přesto se vyplatí francouzskou zmrzlinu alespoň ochutnat.
Ceny pohlednic se ve Francii pohybují mezi 0,2 a 0,5 €. Poštovní známka do zemí EU včetně Česka přijde na 0,55 €.
Cena kávy z automatu se pohybuje okolo 1 €, v restauracích či kavárnách zaplatíte za kávu cenu okolo 2 €.
Ceny ovoce se samozřejmě liší v jednotlivých měsících, ale například kilogram rajčat je v červnu možné na trhu koupit za 2 €, v kamenném obchodě za 3 či 4 €.
Doprava
Letecky:
Z Prahy létají pravidelné linky do Lyonu nebo Paříže. Spojení zajišťují především České aerolinie a francouzská společnost Air France. Relativně levné letenky zajišťuje také společnost Student Agency (www.studentagency.cz)Vlakem:
Do Francie také můžete cestovat pravidelnými vlakovými spoji, které jezdí každý den. Vždy se však jedná o cestu s přestupem. Cestovat je možné hlavně do Paříže, a to přes Německo a Rakousko. Cesta trvá 18 až 20 hodin.
Francouzské železnice SNCF provozují železniční síť dlouhou téměř 35.000 kilometrů, z nichž přibližně třetina je elektrifikována. Dopravní systém se dělí na pět samostatných okruhů - východní, severní, západní, jihovýchodní a jihozápadní. Úroveň francouzské železniční dopravy je velice dobrá.
U některých spojení je nutné mít splečně s jízdenkou zakoupenu i míszenku, na nádražích bývají přepážky ke koupi jízdenek a místenek většinou oddělené. Do všech významných měst Francie je možné cestovat rychlovlaky TGV či spoji Motorail, které převážejí spolu s cestujícími také auta a motocykly. Do vlaků TGV a Motorail je nutné mít zakoupenu místenku.
Autobusem:
Při cestě do Francie můžete využít pravidelné autobusové spoje, které vás zavezou především do Paříže. V zemi není provozováno příliš mnoho dálkových autobusových spojů. Autobusová doprava se zaměřuje zejména na oblasti, do nichž nevedou železniční koleje. Stanice autobusů najdete převážně v blízkosti železničních zastávek.
Taxíkem:
Ve městech jezdí velký počet taxíků. Všechny taxíky jsou povinně vybavené taxametry. Když si taxík přivoláte přes dispečink, započítá se vám i jízda ze stanoviště taxíku. Proto je levnější si na taxík mávnout. Platí se v hotovosti, jen málokterý taxikář přijme platební kartu či šek. Většinou se dává spropitné.
Městskou dopravou:
V šesti francouzských městech (Paříž, Lille, Marseille, Lyon, Toulouse a Rouen) jezdí metro, které doplňují městské autobusy. Jízdenky koupíte u vchodu do metra nebo v prodejnách tabáku. V Paříži je autobus v provozu celou noc, jedná se o tzv. Noctambus. Když je stanice prázdná, musíte dát řidiči znamení.
V Paříži si můžete vybrat ze tří typů veřejné dopravy:
- Métropolitan (Metro)
- Reseau Express Regional (příměstské vlaky RER)
- Autocar (autobus)
Nejvýhodnějším způsobem dopravy v Paříži je však samozřejmě metro. Pařížské metro má 13 tras, které jsou přehledně označeny čísly a barvami. Samotná Paříž je doslova protkána tunely metra, protože stanice podzemní dráhy jsou téměř na každých dvou stech metrech. Plánek metra je zdarma k vyzvednutí v každé stanici metra, podobně jako možnost zakoupení jízdenek. V zásadě doporučuji dvě možnosti cestování metrem v Paříži:
- Carnet - svazek deseti jízdenek, který Vám ušetří peníze, pokud budete používat metro častěji.
- Paris Visite - celodenní jízdenka platí pro všechny směry i prostředky pařížské MHD. Cena za osobu a den vyznačený na jízdence činí 8,35 euro.
Jednotlivé východy a přestupy ze stanic metra jsou číslovány a tak se při výstupu či přestupu orientujete dle číslic a nemůžete zabloudit. Vzhled stanic metra je velmi různorodý. Od starých oprýskaných vestibulů, se zatékající vodou až po honosné klimatizované stanice plné obchodů. Například vestibul přestupní stanice metra a RER ve čtvrti La Defense připomíná větší nádraží plné obchodů, bank a restaurací.
Odlišné je v pařížském metru označování jízdenek. Jízdenka se vloží do štěrbiny v turniketu, jízdenka na chvíli zmizí a vysune se až asi o metr dále. Teprve poté se otevře závora na konci turniktzu.
Trasy příměstských vlaků RER jsou značeny písmeny.
Oficiální internetové stránky pařížské městské dopravy naleznete na http://www.ratp.fr/
Autem:
Cestování po francouzských silnicích je trochu odlišné od způsobu cestování u nás. Například oproti Itálii je cestování po Francii nesrovnatelně jednodušší. Francouzští řidiči jsou totiž rozhodně ohleduplnější než jejich italští kolegové, mnohdy ohleduplnější i než čeští řidiči.
Především se po francouzských silnicích pohybuje více motocyklů a skútrů než je tomu u nás. Pro ně je charakteristické, že nerespektují jízdu v jízdních pruzích. Při jízdě v koloně předjíždějí celé kolony aut zpravidla prostředkem silnice či jízdním pruhem nevíce vlevo.
Barvy směrových dopravních značek jsou trochu odlišné od těch našich. Zatímco v Česku jsou směrové tabule na dálnice na zeleném podkladu, směrové tabule na ostatní silnice jsou na modrém podkladu, ve Francii tomu je zcela naopak.
Trochu odlišná a zpočátku ne zrovna jednoduchá bude pro mnohé také orientace na křižovatkách. Podobně jako například v Itálii, je i ve Francii běžné, že jsou jednotlivé směry označeny až ve výjezdu z křižovatky.
Při jízdě městem je především nutné zmínit, že jízdní pruhy zde jsou užší než u nás. Zcela běžné zde jsou šikany, retardéry či jiná zpomalení před přechody pro chodce.
Rychlostní limity
Dopravní předpisy zejména co se týče rychlostních limitů jsou ve Francii vesměs dodržovány. Rychlostní limity jsou ve Francii naprosto stejné, jako je tomu u nás. V obci 50, mimo obec 90, na dálnicích 130 km/h.
Dodržování rychlostních limitů je velmi často kontrolováno několika stovkami stacionárních automatických radarů. Ty jsou umístěny zejména v okolí velkých měst. Na velkou většinu z nich jsou řidiči s předstihem upozorňováni.
Dálnice
Naprostá většina francouzských dálnic je placená. Placení je uskutečňováno pomocí mýtného. Tyto placené dálnice jsou před nájezdy na ně značeny nápisem peage. Na většině úseků placení funguje tak, že si na počátku placeného úseku vyzvednete u turniketu lístek, k zaplacení dochází při sjezdu z dálnice nebo na konci placeného úseku v hotovosti či platební kartou. Při vjezdu do místa výběru mýtného je třeba sledovat piktogramy, které svítí nad jednotlivými vjezdy do turniketů. Pokud zde svítí červený křížek, je tento turniket uzavřen, musíme si vybrat jiný. Pokud zde svítí oranžové písmeno t, je tento turniket určen pro tzv. Telepas, tedy pro ty, kteří platí mýtné automaticky elektronickým způsobem. Pokud nad vjezdem do turniketu svítí zelená šipka, je to jízdní pruh určen pro většinu z nás. Zde totiž probíhá hotovostní platba mýtného, pokud zde kromě zelené šipky svítí také symbol platební karty, lze za dálnici platit bezhotovostně platební kartou.
Velmi častými začínají být také automatické turnikety pro placení mýtného, kde není žádná budka s obsluhou, ale do určené štěrbiny se zasune lístek a do dalších štěrbin se vhazují mince či vkládají bankovky. Narazili jsme na automatické turnikety, kde se peníze vhazují do jakýchsi košů.
Směrové tabule na dálnice jsou oproti Česku na modrém podkladu, zatímco ty ostatní na podkladu zeleném. Dálnice jsou označeny písmenem A (Autoroute) a číslem silnice, hlavní silnice jsou značeny písmenem N (Nationale), silnice, které jsou obdobou našich okresních silnic jsou označeny písmenem D (Departáment).
Směry vedoucí k dálnicím jsou ve Francii často značeny pouze směrovou tabulí s šipkou a číslem dálnice. Až teprve před nájezdem na dálnici jsou uvedeny konkrétní směry této dálnice.
Zajímavostí rovněž je, že nám dobře známé SOS oranžové budky jsou ve Francii umístěny nejen podél dálnic, ale také podél hlavních silnic.
Směrové značení na dálnicích je velmi kvalitní. Ačkoliv je maximální rychlost na dálnicích ve Francii stanovena na 130 km/h, na neplacených úsecích dálnic je rychlost většinou snížena na 110 km/h.
Neplacené dálnice jsou v Bretani na severu Francie, neplacené jsou pak dálniční obchvaty měst, neplacená je však také dálnice A20 z Vierzon přes Limoges do Brive ve střední Francii.
Většina dálničních úseků je čtyřproudá (dva jízdní pruhy v každém směru), v okolí měst se počet jízdních pruhů zvyšuje. Šestiproudé dálnice se nacházejí v okolí Paříže, ale také na jihu země jako například snad jedna z nejfrekventovanějších dálnic A9 Barcelona - Nimes - Lyon, ale také dálnice A8 Nice - Marseille.
Pokud rozumíte francouzsky, tak možná přivítáte možnost poslouchat nonstop dopravní zpravodajství. Všechny dálniční úseky ve Francii jsou totiž pokryty signálem Rádia Trafic FM, které vysílá v celé Francii na kmitočtu 107,7 MHz. Dopravní informace jsou prokládány po celý den hudbou středního proudu, takže je stanice poměrně poslouchatelná.
Benzín
Hustota čerpacích stanic ve Francii je podobná hustotě čerpacích stanic v Česku. Nejrozšířenější síť čerpacích stanic zde mají společnosti Shell a Total. Ty jsou umístěny zejména u dálnic. Ceny benzínu se ve Francii neliší příliš podle regionů jako je tomu u nás, ale spíše podle toho, kde je čerpací stanice umístěna. Nejdražší benzín je při dálnicích. Zde se v červnu roku 2006 cena bezolovnatého benzínu s 95 oktany pohybovala mezi 1,36 - 1,38 € za litr. Mimo dálnice narazíme na ceny benzínu nižší, nejlevnější benzín se dá sehnat u obchodních center v ceně okolo 1,25 € za litr.
Nutno však upozornit na jednu málo zmiňovanou skutečnost. Většina benzínových stanic s výjimkou těch při dálnicích bývá uzavřena nejen v noci, ale také o nedělích a svátcích. Pro tuto příležitost zde fungují benzínové stanice označené symbolem 24/24 h. Ty mají stojany, které jsou vybaveny platebními terminály, které po vložení platební karty a zadání správného kódu PIN vydají benzín. Pokud tedy nedisponujete platební kartou a hodláte po Francii cestovat i v neděli, neopomeňte si včas zajistit plnou nádrž benzínu.
Na dálnicích jsou benzínové pumpy rozmístěny přibližně po padesáti kilometrech, před vjezdem k benzínové čerpací stanici je na ceduli uvedena vzdálenost následující čerpací stanice. Odpočívadla jsou pak na dálnicích rozmístěna po každých deseti kilometrech.
Používané termíny v dopravě
Francouzština je poněkud odlišný jazyk nejen od češtiny, ale také i od angličtiny, proto není od věci připomenout některé termíny, které naleznete nejen na francouzských silnicích.
To, co u nás označujeme jako výjezd či exit na dálnici nebo výjezd z parkoviště, je označováno nápisem SORTIE.
Zejména na křižovatkách se často setkáváme s označením směru TOUTES DIRECTIONS, což označuje směr výjezdu křižovatky pro všechny směry. Pokud je pro některé směry jeden směr, ty ostatní směry jsou označeny termínem AUTRES DIRECTIONS.
Častým termínem je i termín GRATUIT, který znamená zdarma. Jsou tak označena bezplatná parkoviště či toalety.
Při snaze najít cestu do centra je dobré sledovat směrovky s nápisem CENTRE VILLE.
Rizika
Ve Francii vám nejčastěji hrozí drobné krádeže, ale můžete se stát i obětí násilí. Ke krádežím dochází obvykle ve velkých městech, přímořských oblastech a lyžařských střediscích.Svátky a zvláštní události
Pro rok 20071. 1. - Nový rok
9. 4. - Velikonoční pondělí
1. 5. - Svátek práce
17. 5. - Nanebevstoupení Páně
8. 5. - VE Day
14. 7. - Národní den
15. 8. - Assumption
1. 11. - Svátek všech svatých
11.11. - Den armádních vysloužilců
25.12. - Štědrý den
Školní prázdniny 2006/2007:
3 školní regiony - A - Grenoble a Montpellier
B - Dijon a Nice
C - Paříž a Bordeaux
vánoce A,B,C 17.12.-3.1.2006
zimní A 18.2.- 5.3.
B 11.2. - 26.2.
C 4.2. - 19.2.
velikonoce A 31.3. - 14.4. B 15.4. - 2.5.
C 8.4. - 23.4. letní A,B,C 4.7. - 4.9.
Očkování
|
