Na kanále takhle kotví asi deset lodí. Některé jsou menší. Každá má své číslo popisné, svoji adresu a vlastně veškeré náležitosti, které má každý kamenný dům. Magistrát sem zavedl elektriku a vodu. I popelnici má každý a odvoz obstarává také město. Nájem se neplatí – ale platí se poplatky za kotviště. Jediný problém je s odpady a vodou. Záchody jsou chemické – ale odvoz a výměnu zajišťuje také město. „V létě se koupeme v kanálu. Jinak sprchu i vanu máme samozřejmě taky. Vodu pak recyklujeme a pevný odpad odvážíme,“ usmívá se Erik.
Každá loď-dům má motor a musí být pojízdná i ovladatelná. Občas se kanály zanesou a musí se čistit. „To jsou tady pak úplný manévry. A taky když se zvedne moře, musíme mít možnost s lodí manévrovat…“
Ti, kteří v Holandsku nemají takový šíf jako Erik, mají alespoň malý hausbótek a jezdí na něj o víkendech stejně tak jako my na svoje zahrádky.
Češi na cestách
Cestujeme stále více, a to i podle oficiálních statistik. Ministerstvo zahraničí předpokládá, že letos do zahraničí vyjedou dva miliony z nás, což je hezká pětina obyvatelstva. Méně hezká už jsou čísla, která vypovídají o tom, co vše nás v roce loňském na cestách potkalo. Zastupitelské úřady tehdy řešily 494 úmrtí Čechů v zahraničí, což je o téměř 100 více než v předcházejícím roce. Stalo se nám 501 dopravních nehod, skoro polovina z nich v Chorvatsku. Téměř 3 tisíce českých občanů loni v zahraničí ztratilo doklady, což je opět více než v předcházejícím roce.
Dobrá zpráva je, že přes léto bude stejně jako loni posíleno české zastoupení v některých jihoevropských zemích. Zavedena budou také dočasná konzulární jednatelství – ve Splitu, Rijece, Podgorici, Burgasu, Barceloně a Marseille. S případnými problémy se tam můžete obracet 24 hodin denně.
Nezbývá, než popřát šťastnou cestu, při níž služeb těchto úřadů nebudete muset využít.
Renesance obřízky?
Tradice mužské obřízky pochází z Bible, konkrétně ze Starého zákona, a obřezání Ježíše patřilo k oblíbeným malířským motivům. Byla rozšířena i ve starém Egyptě, není neznámá ani arabským národům, které odvozují svůj původ od biblického Abraháma. U řady afrických a australských kmenů má rituální či náboženský význam. Obřezání je dnes běžné i v Severní Americe.
I když je tedy mužská obřízka rozšířená takřka po celém světě, moderní medicína se na ní až donedávna dívala značně skepticky. Nedávno však bylo zjištěno a také statisticky potvrzeno, že milování s obřezaným mužem je pro ženu méně rizikové – a to co se týče přenosu viru HIV a dokonce i onemocnění způsobovaných bičíkovcem (trichamonáza) nebo některými bakteriemi. Se zajímavým zjištěním přišli také američtí antropologové, kteří soudí, že obřízka je výhodná i z evolučního hlediska. Proč? Zkrátka proto, že jedním z důsledku bývá také snížená plodnost. Jinak řečeno, zvláště národy, u kterých je vysoké „riziko“ mimomanželských styků, se tak chrání před nemanželskými dětmi. Při kradmém či jednorázovém styku je totiž riziko oplodnění obřezaným mužem poměrně nízké. Manželé v těchto společenstvech jsou sice „postiženi“ stejně, ale na zplození potomka s řádnou manželkou mají dost času a příležitostí…
Autor: Jirka Venclík, kameraman ČT
Foto: Jirka Venclík, kameraman ČT, Jan Škvára, Rabbi Jesus Art Museum
Převzato z časopisu Cestopisy.
Aktuální číslo na stáncích
obsahuje tyto články.
Objednejte
si zvýhodněné předplatné časopisu Cestopisy.
K tomuto článku není přiřazen žádný příbuzný článek.



Komentáře